Po vcerejsim cernem dni, kdy jsem mel strasne skore 0:4, se vse dnes obratilo k lepsimu. Od dnesniho rana si dokonce ze me delali prckove srandu a predhaneli se, kdo se mnou bude hrat a to jeste zesililo po dalsi dopoledni prohre. Ale pak jsem jim odpoledne vytrel zrak trema vyhrama. Hraji o dost jinak nez Evropane, kupodivu zadni prasori, naopak se snazi hrat profesionalne, i ti nejmensi hraji vazne pekne. Jdou mi i tsume-gocka a hlavne hodne prekvapive i problemy na koncovku. Citim pokrok, napada me spousta novych napadu. Srotim jednu profi-partii za druhou. A hlavne uz jsem se trosku probudil, ale porad to neni ono. 

Nas ucitel umi anglicky jeste lepe, nez jsem si myslel, ale co se jen slovni zasoby tyce. Zna treba slova jako ladder-breaker, endgame a mnoho dalsich, ale vetu dava dohromady tezko. To kdyz uz nekdo, tak nekdo z tech malych kluku, co chodi jeste do zakladky. Moc jsem nepochopil, jak to tu chodi, protoze nekteri tu dopoledne nejsou a jsou evidentne ve skole, po snidani chodi pryc s batuskama a vraci se na obed.

Jinak to tu vypada jako ve skole, ucitel ma svoji katedru, dostavame domaci ukoly- tsumegocka a ty se mu chodi ke katedre odevzdavat. :)

Vcera byl prvni fotbalek. Hraje se na velkem hristi na velke brany, ale na nejakem piskovem cemsi. Podivny povrch - klouze a prasi. Hralo cca 6 velkych a 7 malych kluku na kazde strane. Nejvtipnejsi byly rohy. Ti Korejci hodne dobre centruji, takze logicky mely vsechny centry letat na me. A kdyz jsem jim takhle jednou dal hlavou gol, tak pak obvykle u me uz stali tri az ctyri. :D Zitra je dalsi, tak snad zase zopakuju hattrick, ktery vsak vcera k vyhre nestacil (6:8).